Lidé

Mgr. Jana Steinová, Ph.D. vystudovala botaniku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializovala se na molekulárně-biologické stanovení rozmanitosti hub a řas u lišejníků. Její mezinárodní zkušenost zahrnují několik pobytů na Karl-Franzens Universität v Grazu (od roku 2007 do 2013), kde získala první zkušenosti s bakteriemi a pobyt ve Finském muzeu přírodních dějin v Helsinkách (v roce 2012). Od roku 2014 pracuje na TUL. Podílela se na projektech, které zkoumají úlohu mikroorganismů při dekontaminaci lokalit znečištěných chlorovanými látkami. V poslední době se věnuje především geomikrobiologii související s hlubinnými geologickými úložištěmi radioaktivního odpadu. Rozmanitost, fylogeneze a evoluce organismů spojených s lichenovou symbiózou představují její další vědecký zájem. Publikace

Mgr. Veronika Hlaváčková, Ph.D. obhájila doktorát na 2. Lékařské fakultě univerzity Karlovy v Praze v oblasti neurověd. Dříve než nastoupila na Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace se věnovala studiu metabotropních glutamátových receptorů a pomohla odkrýt mechanismus jejich aktivace z funkčního i kinetického hlediska. Má zkušenosti s klonováním, buněčnými kulturami, různými značícími technikami, mikroskopií, farmakologickými metodami a HTRF screeningem, v neposlední řadě i metodami Resonance Energy Transfer. Během svých studií navštívila renomovaná pracoviště ve Francii i Německu. Nyní se zabývá detekcí mikroorganismů v extrémních prostředích a materiálech. Zajímá jí remediace radionuklidů pomocí mikroorganismů. Má ráda hudbu a umění a miluje své děti a přírodu. Jejími koníčky jsou turistika, lyžování, jóga a bojová umění.

Dr. Nhung H.A. Nguyen obhájila Ph.D. na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL v oblasti (eko)toxicity (nano)materiálů. Na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace se zabývá se studiem vlivu (nano)materiálů na mikroorganismy jak v laboratoři (bakterie, řasy) tak i v in-situ podmínkách (mikroorganismy v povrchových a podzemních vodách). Má bohaté zkušenosti s českou i mezinárodní spoluprací: King Mongkut’s University, Bangkok; Biologické centrum AVČR, České Budějovice; the Institute for Environmental Sciences at the University of Geneva; Illinois University, USA a Luxembourg Institute of Sciences and Technology. Ráda poznává kulturu a zvyky v cizích zemích. Mezi její koníčky patří cestování, pěší turistika a pobyt v přírodě, jízda na kole a motocyklu, plavání a poznávání nových lidí.
Publikace

 

Ing. František Peterka, Ph.D. pracoval na jaderných reaktorech v Řeži, v Rakousku, Japonsku, USA a IAEA a je odborníkem a spoluautorem nových metod řízení reaktoru, analýzy přenosu neutronů a detekce semtexu. Po roce 1995 začal ve spolupráci s japonskými partnery pracovat jako jeden z prvních v Evropě na aplikacích v oboru fotokatalýzy. Vedl národní a mezinárodní projekty v této oblasti a je spoluautorem několika patentů. Je odborníkem v oblasti standardů ISO a CEN ve fotokatalýze a zakladatelem České společnosti pro fotokatalýzu a spoluautorem certifikačního systému. Do praxe zavedl patentovaný nanokompozitní materiál. Na TUL se věnuje aplikaci fotokatalytických materiálů na fasády budov a památkově chráněné historické objekty.

Mladší vědečtí pracovníci a studenti doktorských studií

Ing. Aday Amirbekov studuje doktorská studia na Technické univerzitě v Liberci. Svůj inženýrský titul získal na Kazašské národní univerzitě pojmenované podle filosofa Al-Fárábího (KazNU) a dále absolvoval stáž na Institutu výzkumu stárnutí Buck, CA v USA. Jeho výzkum byl zaměřen na molekulární biologii a studium genomu. V současné době jsou jeho studia zaměřená na biodegradaci a transformaci polutantů a pesticidů z prostředí mikroorganismů a fytoremediačních technologií. Mimo laboratoř si užívá cestování, pěší turistiku, hudbu, fotografování a natáčení videa.

M.Sc. Deepa Bartak získala magisterský titul v biomedicínských vědách (lékařská mikrobiologie) na University of Wales Institute Cardiff, Velká Británie. V současné době je doktorandkou a mladší výzkumnicí v laboratoři environmentální mikrobiologie na TUL pod vedením Mgr. Kateřiny Černé, PhD. Její výzkum je zaměřen na vliv mikrobiální aktivity v bentonitu na dlouhodobou stabilitu a bezpečnost hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Ve volném čase píše blog o jídle a nejšťastnější je ve společnosti svých dvou synů dvojčat.

Ing. Kateřina Bobčíková studovala přírodovědné inženýrství na Fakultě mechatroniky informatiky a mezioborových studií na Technické univerzitě v Liberci. Od roku 2011 pracuje jako mladší vědecký pracovník na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Podílela se na projektech zkoumajících vliv a toxicitu nano-železa na sinice a řasy. V současné době se zabývá mikrobiologickými analýzami dle ČSN-ISO norem a vyhlášek. Je správcem mikrobiologické laboratoře a laboratoře mikroskopie.

Publikace

Mgr. Marie Czinnerová absolvovala v roce 2011 obor Anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po přestěhování do Liberce pracovala jako mladší vědecký pracovník v laboratoři molekulární biologie a genetiky na CxI TUL, kde využívala molekulárně-genetické metody pro sledování změn v mikrobiálních populacích během sanačních zásahů. V současné době se věnuje doktorskému studiu na Fakultě mechatroniky TUL, kde studuje především vliv sanačních zásahů na mikrobiální osídlení podzemní vody a půdy. Jejím školitelem je Alena Ševců. Do práce si chodí odpočinout od svých dvou dětí.

Mgr. Jana Janoušková získala magisterský titul v oboru fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde také vystudovala bakalářský obor molekulární biologie. Od konce roku 2018 pracuje v molekulárně biologické laboratoři, kterou spravuje. Její specializací je práce se sekvenačním přístrojem (NGS), izolace bakteriální DNA či qPCR. Ve volném čase se věnuje sportu, především plavání a joze či ráda tráví čas v přírodě a v kuchyni.

Mgr. Martin Pusztai vystudoval biologii (algologii a ekologii sinic a řas, 2014) na Katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde působí i nadále v rámci svého Ph.D. studia, projektu GAČR a podílí se i na výuce. V rámci doktorátu se zabývá studiem biodiverzity koloniálních zlativek – (pseudo)kryptickou diverzitou a taxonomickým vymezením linií na úrovni rodů/druhů (kombinace morfologických znaků LM/EM, molekulární genetiky a ekologie). Na CxI TUL působí od začátku r. 2019 jako vědecký pracovník pro odborné zajištění algologické (sinice a řasy) části probíhajících a plánovaných projektů – design experimentů, odběry, kultivace a determinace aerofytických sinic a řas, testování algicidní aktivity nových fotokatalyticky aktivních materiálů. Volný čas tráví nejraději s rodinou, sportem a na čerstvém vzduchu.

 

M.Sc. Rojina Shrestha vystudovala bakalářský obor Mikrobiologie na Tribhuvanské univerzitě v Nepálu a absolvovala studium Biotechnologie na Univerzitě v Bedfordshire v Anglii, kde získala titul M.Sc. V současné době je doktorandkou na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií na Technické univerzitě v Liberci pod vedením dr. Aleny Ševců. Je také výzkumou pracovnicí na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Zabývá se mikrobiální aktivitou a její charakterizací ve vztahu k bezpečnosti hlubinných úložišť radioaktivních odpadů. Má ráda sledování dokumentů z historie, poslech hudby a cestování.

Publikace

M.Sc. Cheryl Yeap pracovala jako výzkumná pracovnice ve skupině studující technologie senzorů na Technické univerzitě v Thonburi (Thajsko). V současné době je doktorandkou na Oddělení pro nanomateriály v přírodních vědách, TUL. Má sedm let zkušeností s výzkumem molekulární biologie malých RNA a vyvinula nový způsob cílení pro molekulární diagnostiku bakterie Staphylococcus aureus rezistentní na methicillin. V oblasti výzkumu se soustřeďuje hlavně na vliv nulamocných nanočástic železa na mikroorganismy.

Mgr. Kristýna Marková je molekulární genetička zaměstnána na TUL od roku 2017. Předtím byla členkou onkogenetické skupiny na katedře biologie a lékařské genetiky FN Motol v Praze. V roce 2003 absolvovala systematickou biologii a ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nyní se věnuje mikrobiologické genetice převážně se zaměřením na sanaci kontaminovaných lokalit.

Publikace

Ing. Hana Macková vystudovala Mendelovu univerzitu v Brně, Fakultu agronomie. Od roku 2017 je zaměstnána na TUL jako vědecký pracovník na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace a studuje doktorát na Fakultě mechatroniky. Předtím pracovala na České zemědělské Univerzitě v Praze, kde se podílela na výzkumu variability populace nematodového kmene Trichuris metodami molekulární genetiky. V současné době se zaměřuje na mikrobiální společenstva při sanacích kontaminovaných lokalit. Miluje koně a přírodu.